stolice a chrup koně

klisna a hřebec rozdíli

klisna

klisna má ženský orgán . a když má hříbě tak je lepší se k ní moc nepřibližovat jelikož by mohla kousnout kopnout nebo 

začít kopad do stran 

hřebec

hřebec má penis tudíš se může pářit toto je nejlepší český fríský hřebec .hřebec do klisny viprudukuje sperma a tím se klisna oplodní.

valach valach nemá penis a proto nemůže připouštět

valach je po procesu klidnější a silnější toto je největší valch na světě  jmenoval se samson a později byl přejmenován na  mamuta

Dobrý jezdecký cvičitel
Vzhledem k tomu, že se jedním z nejdůležitějších lidí v životě jezdce stává jeho jezdecký cvičitel či cvičitelka, je dobré poznat tohoto člověka, než se rozhodnete, která stáj bude pro vás tou nejlepší. Proto je dobré, aby jste se nejdříve podívali na jednu nebo dvě jezdecké hodiny pod jeho velením a potom si prošli tyto otázky. Čím vícekrát odpovíte ano, tím příjemnější bude pro vás výuka díky trenérovi :o) 

pony

Popis plemene:

Výška:114-134cm.

Zbarvení:Běžná zbarvení appaloosa-hermelín,snowflake(sněhová vločka), blanket(deka), marbleized(mramorový)a frost(jinovatka).

Stavba těla:Čistá hlava, někdy s mírně konkavním profilem, velkýma, mírnýma a výraznýma očima a středně velkýma ostražitými ušima, mírně klenutý krk, hluboké šikmé plece s výrazným kohoutkem, kulaté hodně osvalené tělo s vyklenutými žebry a krátkým hřbetem a bedry, svalnatá záď s dlouhým rovným křížem, silné nohy s dobrými suchými klouby, široká, dobře tvarovaná kopyta.

Zajímavé údaje:Leslie Boomhower z Mason City v Iowě zkřížil shetlandského ponyho s  appaloosou, z čehož vznikl zakladatel tohoto plemene.

 

začínám jezdit na koni

Blahopřeji! Rozhodli jste se začít jezdit na koni! Tady vám napíšu pár věcí,co byste měli vědět,než nasednete do sedla a také co byste si pro jízdu měli opatřit. :-)

Potřeby:

jezdecká helma :  jezdecká přilba je velmi důležitá! Zamezuje poranění hlavy! Bez přilby bys neměl(a) jezdit!  Nikdy se při nákupu neohlížej na cenu,ale na kvalitu přilby!  Ceny kvalitních přileb jsou od 1000kč do výše až 3000kč

jezdecké kalhoty,rajtky:  rajtky nejsou tak důležité.Stačí mít jen přiléhavé legíny nebo nějaké tepláky. Kdo by však chtěl jezdecké kalhoty,tak cena se pohybuje od 1000kč až do 5000kč! Ovšem pro začátky jízdy na koni jsou rajtky zbytečné. To možná později,pokud se chcete věnovat jezdeckému sportu i nadále :).

jezdecké boty:  jsou dva druhy jezdeckých bot ; holínky a kotníkové jezdecké boty. Pro začátky je lepší mít jezdecké boty,jakékoli z těchto druhů. Ovšem doporučuji,z vlastní zkušenosti  krátké botky,nezapaří se ti noha :). A  pokud nechceš kupovat jezdecké boty,tak si pořiď boty s vyšším podpatkem. Jinak by ti noha ve třmenu sjela až ke kotníku a kdybys spadl(a),tak tě kůň může vláčet za sebou. Jezdecké boty,gumové stojí od 500 až do 1000.Kožené jsou potom dražší.

rukavice: Mohou být,letní či zimní nebo pracovní. Nejsou důležité.

umělé pomůcky: bičík a ostruhy.  Bičík si můžeš pořídit. U některých koní se  používá,aby nechodili tak líně. Ovšem nejdříve se musíš naučit používat pomůcky sedem a holeněmi. Ostruhy si nekupuj!!! Jsou ti k ničemu,protože se nepoužívají! Je to další z umělých pomůcek,jenže začátečníci by s nimi mohli koni ublížit! Ostruhy se používají u nezvladatelných koní,a když jsi pokročilý nebo zkušený jezdec.

Výběr jezdecké školy:

Můžeš si vybírat mezi jezdeckými školami,které inzerují v časopisech nebo v seznamech jezdeckých klubů,ale nejlepší je doporučení přítele,který sám jezdí. Dobrá škola nemusí být velká,ale musí mít malou krytou halu.

Vhodný kůň:

Nejlepší kůň pro začátečníka je starší,klidné a dobře vycvičené zvíře,nejlépe valach nebo klisna.

Dříve,než přistoupíš k první hodině,musí ti ukázat tvůj trenér,jak se čistí,sedlá a uzdí kůň a měl(a) bys vědět z čeho se skládá sedlo a uzdečka. Taky bys měl(a) vědět,jak se kydá hnůj,dává seno a podobné.

Užitečné jezdecké termíny:

VNĚJŠÍ A VNITŘNÍ  Když jedeš kolem jízdárny,tvoje vnitřní noha a ruka jsou uvnitř zatáčky,vnější naopak zvenčí.

PRAVÁ A LEVÁ OTĚŽ  Je-li tvoje pravá ruka vnitřní,jedeš na pravou ruku,je-li vnitřní ruka levá,jedeš na otěž levou.

VNĚJŠÍ A VNITŘNÍ STOPA Jedeš-li kolem jízdárny v blízkosti ohrazení,jedeš vnější stopou. Trasa blíže ke středu je vnitřní stopa.

SEBRANÝ CHOD

Často dostávám dotazy,jak se dělá a co je to sebraný chod. Tady jsou dva obrázky sebraného chodu v drezuře. :)

 Když cváláš nebo klušeš,to je jedno,tak začni jemně popotahovat střídavě za levou a pravou otěž. Po chvíli by kůň měl sklonit hlavu k plecím a krk vyklenout do oblouku. Tak se ti bude koník lépe ovládat. Hlavně nesmíš za otěž škubat,ale pouze jemně popotahovat :).!

Jak poznáš dobrý jezdecký oddíl?

Vhodný jezdecký klub pro začátečníka ti mohou doporučit přátelé nebo známý zvěrolékař.Některá výcviková střediska své služby inzerují ve Zlatách stránkách.Dříve,než se do oddílu přihlásíš,je vhodné navštívit alespoň jednu hodinu výcviku jako divák.Tak poznáš,zda jsou koně v dobré kondici a přesvědčíš je,zda je personál vlídný a ochotný...

ocas

Dření ocasu

Dření kořene ocasu
Dření kořene ocasu je nepříjemný problém, který může mít celou řadu příčin. Jednou z nich – v dnešní době ne příliš častou příčinou – je napadení koňskými roupy (Oxyuris equi). Dospělé samičky kladou na kůži v okolí řitního otvoru vajíčka, což koně svědí, takže se snaží si tato místa poškrábat. Další příčiny mohou být alergie, například na hmyz či krmivo. Svědění a následné dření ocasu mohou vyvolat i vnější parazité, například vši nebo svrab. Velmi pravděpodobnou příčinou však jsou plísně, které se na kořen ocasu přenesou otřením o stěnu boxu, která trpí tzv. „stájovou únavou“, tedy nebyla dlouho čištěná a dezinfikovaná. Může se jednat i o drobná poranění, která při takovém, mnohdy náhodném, otření vzniknou. Může se také stát, že si kůň do kořene ocasu zadřel třísky, které zde zhnisaly. Další příčinou bývá zapaření a nedostatečná hygiena okolí konečníku, kořene ocasu či vnějších pohlavních orgánů klisen. Avšak pozor! I nadměrná péče o tyto partie těla koně, jejich pravidelné šampónování, mydlení, mazání je škodlivé. Kůže je tak zbavená přirozené ochrany proti vnějším vlivům i všudypřítomným baktériím a také se vysušuje a stává citlivější na podráždění. Dření ocasu se uvádí i jako zlozvyk, na to ale příliš nevěřím. Je pravda, že častěji jsou postiženi koně, kteří tráví hodně času ve stáji, myslím si však, že i zde je příčinou zanedbaná hygiena stáje, která odporuje přirozeným podmínkám, na které si tělo koně zvykalo desítky tisíc let (konkrétně velká koncentrace patogenních mikroorganismů v prostředí stáje a oslabení imunity koní žijících v takovém prostředí).
Jakmile se kůň jednou začne škrábat, poraní si kůži, do níž se druhotně dostanou baktérie z prostředí, způsobí v ní zánět, který mimo jiné svědí. Začarovaný kruh je uzavřen.
Kůň, který si dře kořen ocasu, by měl být řádně odčerven. Jeho životní prostředí by mělo být důkladně vyčištěno a dezinfikováno. Majitel by neměl používat žádné šampony ani mýdla a pokud musí koně umýt, pak jen čistou vodou. Kůň by měl trávit co nejvíce času ve výběhu či nejlépe na pastvině, kde by měl mít možnost se dle libosti válet. Z kořene ocasu může nechat majitel odebrat vzorky na vyšetření a kultivaci, protože tak lze prokázat přítomnost plísní, svrabu či specifických baktérií. Pokud se něco z toho prokáže, je třeba zvolit odpovídající léčbu. Jinak velmi dobře pomůže důkladná koupel ve kvalitním dezinfekčním prostředku, například v naředěné Betadyne. Je třeba ocas pořádně vydrhnout, aby se dezinfekce dostala mezi žíně i do drobných ranek v kůži. Poté je třeba ocas důkladně vypláchnout čistou tekoucí vodou a koně nechat uschnout na vzduchu, nejlépe ho povodit. Pokud je kůže přesušená, lze do ní vmasírovat dětský olejíček. Tuto péči je dobré věnovat ocasu koně jednou za čas, ale nic se nemá přehánět. V létě je dobré tyto partie umývat čistou vodou a nechat uschnout na vzduchu. Je třeba koně chránit před hmyzem, ale majitel si musí dávat pozor na možné reakce koně na repelenty. V těžkých případech, kdy došlo k bakteriální infekci kůže, bude muset přijít veterinář a koni podat antibiotika

kun a člověk

divocí příbuzní

Do čeledi koňovitých patří celkem 10 dnes žijících druhů. Pomineme-li koně pak zbývají jen zebry a volně žijící osli.  Všichni žijí na území Afriky a Asie.

Zebry se dělí do tří druhů - zebra Grévyho, zebra Horská a zebra Stepní ( ta tvoří několik poddruhů ). Za zmínku stojí ještě zebra kvagga, zvíře se zadní polovinou těla  téměř černou bez pruhů, která byla vyhubena ve druhé polovině 19. století.

Afričtí osli se dělí na núbilský a somálský poddruh.

V africe jich dnes žije už poměrně málo.

 Asijští osli jsou známí pod domorodnými jmény

džigetaj, kulan, khur a kiang.

osel,mula,mezek,příbuzní koně

Osel bývá nazýván ,,koněm chudých ". V rozporu se všeobecně zažitými představami není ani hloupý, ani tvrdohlavý, a vůbec ne skromným pomocníkem člověka v mnoha částech světa.

Osel se od koně liší především menším vzrůstem, kratšíma nohama vzhledem k tělu, delšíma ušima a ocasem, ze kterého vyrůstají žíně až ve druhé polovině ( ocas koně tvoří v podstatně jen žíně ).

Koně a osli se mohou křížit, jejich potomci však už nebudou schopni se rozmnožovat. Kříženec hřebec a oslice se jmenuje mezek, kříženec osla a klisny mula.Pro oba tyto křížence platí, že vzhledem se vždy více podobají své matce - mezek vypadá víc jako osel a mula víc jako kůň,

 hřebec + oslice - mezek

osel + klisna - mula

   mezek

  mula

Kůň i osel se mohou křížit se zebrou - potomek koně a zebry se nazývá zebroid, potomek osla a zebry je zedonk

  zebroid

   zedonk

SIGNÁLI

Porozumění hlasovým signálům